1.čast
28. 12. 2006
1.čast
"Hlavně
se nehádejte…" řekla Sango a ještě jednou jim zamávala. "Ano, abyste se
náhodou nezabili navzájem." Dodal Miroku. "Nebojte, budeme se snažit,
teda aspoň já." Řekla a hodila po Inu Yashovi varovný pohled. "Co na mě
tak zíráš?" obořil se na ní a raději skočil do studny. Kagome svým
přátelům zamávala a vskočila za Inu Yashyou. Ani ne za minutku se
ocitli v Kagomině světě. "Jsi si jistý, že tu chceš zůstat?" zeptala se
Kagome, když se blížili k jejímu domu. "Mě je to jedno, ale kdybych
zůstal na druhé straně, nejspíš bych se zase musel porvat s nějakým
démonem a to už mě nebaví, taky si potřebuju oddechnout, už tam toho
mám plný zuby." Mávl rukou směrem ke studně, odkud přišli. Kagome jen
zavrtěla hlavou. "Mami, jsem doma!" křikla, ale dům byl podivně tichý.
"Hm…." Přistoupila k lednici a ztrhla vzkaz, který na ní visel. "Mamka
a děda jeli na nějakou výstavu bonsají, vrátí se až pozítří a Souta
zase spí u svého kamaráda, máma píše, že by mi tu stejně byl na obtíž."
Zasmála se, byla ráda, že je konečně zase jednou doma sama a že navíc
nemusí dávat pozor na bratra. Pak se zarazila. "No jo." Poškrábala se
na hlavě. "Ale já tady vlastně nejsem sama." Řekla neurčitě, ohlédla
se, ale Inu Yasha už s ní v kuchyni nebyl. Protočila oči v sloup, to
byl jeho styl, vždycky bez varování zmizet. Vyšla nahoru do svého
pokoje, otevřela dveře a strašně se lekla, protože na okně seděl Inu
Yasha a překvapeně mrkal. "Co tu děláš?! Tohle je můj pokoj, moje
soukromí, mohl jsi mi říct že sem jdeš nebo ještě líp, mohl jsi se
zeptat, jesli sem můžeš!" řekla pohoršeně, Inu Yashu to nijak nevzalo.
"Feh, co ty to bys tu měla jaký soukromí? Co myslíš že bych tu mohl
vidět tak zajímavýho?" Řekl s pochybným výrazem na tváři. "Feh, to je
jediný co umíš říct, feh, co já vím, co bys tu mohl vidět? Spoustu
věcí, který bych si nejraději nechala pro sebe!" Inu Yasha udělal
uražený výraz. "Jak kdyby mě něco takovýho zajímalo." Řekl a raději
vlezl oknem dovnitř. "Když ti tak vadím, tak můžu jít klidně pryč, i
tenhle tvůj svět je dost velkej na to, abych se mohl někde v klidu
vyspat." Řekl odměřeně a prošel kolem ní zase zpátky dolů. Kagome se
zamračila, že to vždycky musí skončit takhle, copak se s ním nedá
rozumě mluvit?! Převlékla se do domácího a sešla dolů, našla Inu Yashu
jak upřeně zíral na zapnutou televizi. "Co tam vidíš?" ptala se
nevěřícně. Sedla si vedle něj na pohovku a málem z ní spadla. "Co to
je?!" zařvala a začala lovit zpoza sedačky ovladač. Inu Yasha zvedl
jedno obočí. "A to se ptáš mě? Tohle je tvoje, ne moje.." řekl a dál se
díval, načež Kagome konečně ovladač vylovila a vypnula televizi. Inu
Yasha zavrčel a naštvaně se na ní podíval. "Proč jsi to vypla?" mračil
se, jak to uměl. "Na tohle se přece normální slušní lidé nedívají!"
řekla a založila ruce v bok. "Jo? Tak proč to máte doma v televizi?"
zeptal se a začal se naštvaně koukat úplně jiným směrem, než stála
Kagome. "To já nevím, já to neovlivním, prostě to tam někdy je, ale u
nás doma se na to nikdo nekouká! Je to úchylné a…." neměla Kagome slov.
"No jasně, jasně." Mával Inu Yasha rukou. "Jednou za čas něco
zajímavýho a ona říká, že je to neslušný." "Ale já mám pravdu, je to
vhodný až…. Od 18-ti let, abys věděl!" Inu Yasha se na ní podíval jako
na idiota. "Ale mě je daleko víc než 18 let, vždyť jen na stromě jsem
visel 50 let!" řekl nabručeně. "Jo? Ale to se nepočítá!" řekla a šla
televizi vypojit u ze zásuvky. "Počítá, závidíš, že je ti 15 a že se na
to nesmíš koukat!" řekl Inu Yasha a nasadil výraz alá: A máš to! "Já a
závidět?! Není o co stát, já se na porno dívat nepotřebuju, na to se
dívají jen úchylové!" řekla zhnuseně a už toho měla tak akorát dost.
"Chceš snad říct, že jsem úchyl?!" "Jo, přesně to chci říct." Řekla a
ukázala na něj prstem. "Inu Yasho, tohle jsem si o tobě opravdu
nemyslela, že zrovna tebe bude zajímat nepřístupný pořad." Řekla a
chtěla odejít. "Nezapomeň, že pro mě je už přístupný." "Není! 50 let na
stromě se nepočítá a nevymluvíš mi to! Vždyť jsi tam těch 50 let spal,
to se vážně jako část života nepočítá." Řekla a tentokrát už raději
zamířila do svého pokoje. Inu Yasha tam takhle seděl ještě půl hodiny,
protože hrdost mu nedovolovala za Kagome přilézt, ale nakonec se
rozhodl, že za ní zajde. "Kagome?" otevřel dveře. "ÁÁÁÁÁÁ,
OSUWARI!!!!!!!!!!!" a Inu Yasha se ani nestihl vzpamatovat z šoku, z
toho, co viděl a už byl na zemi.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář