Jdi na obsah Jdi na menu
 


3.část

28. 12. 2006
3.část
"Někdy se umím chovat jako totální idiot." Řekl sklesle. "To ano, ale důležitý je, že si to umíš přiznat." Řekla a opřela se o něj. "Kagome----." Podíval se na ní. "Já už to nevydržím, vždycky když jsme byli sami, něco se semlelo, ale teď-je tu klid, nic se nemůže stát, jsme tu sami, v tvém pokoji a já ---." Nastala dramatická pauza. "Tě chci." Řekl nakonec. Kagome ho chytila za ruku. "Já tebe taky." "Ne třeba dalších slov." Řekl Inu Yasha. Jednu ruku jí dal na pas, druhou jí vjel do vlasů, začal jí líbat, nejdříve jemně, ale potom čím dál víc nabíral na hloubce a vášni. Jednu ruku jí dal pod hlavu, druhou prozkoumával její tělo. Poznával na ní každý detail, ona se ze začátku moc nezapojovala, ale po chvíli mu vše začala oplácet. Nějakou náhodou zabloudila k jeho uším, hrála si s nimi, vlastně takhle přišla na jednu z Inu Yashových erotogenních zón. Sundal jí tričko, ona jemu košili. Všechny zábrany byly rázem ty tam. Pohrával si s jejími ňadry, zapojil jazyk-s ním to uměl velmi dobře, možná za to mohlo i to, že byl psí polodémon. Po pár minutách už všude kolem Kagominy postele leželo jejich poházené oblečení, místností se rozléhalo hlasité funění-to měl na svědomí Inu Yasha, Kagome byla vesměs potichu. "Kagome?" zeptal se neurčitě, když měla na sobě jen kalhotky. Kagome nebyla schopná slova, jen kývla, sundal jí je a odhodil kamsi za sebe. "Kagome, jak jednou začnu, už se nedokážu zastavit, budu se snažit, aby tě to nebolelo, ale--." Kagome ho rázně utnula. "Dělej." Řekla pevně rozhodnutá. Vnořil se do ní, zatnul jí drápy do ramen, jí to vůbec nevadilo, právě naopak, ještě víc ji to vzrušilo. Inu Yasha se v ní začal pohybovat, nejdřív pomalu, ale pak zrychloval, nebral na vědomí ani to, jak Kagome křičela. Démon v něm se dral kupředu a lidskou část svého JÁ nechával daleko za sebou. Teď pro něj bylo nejdůležitější jeho vlastní uspokojení, měl jasný cíl, jeho boky se pohybovaly v nejrychlejším rytmu, v jakém mohly, Kagomin křik se z bolestivého změnil na slastný. Inu Yasha přestal vnímat všechno kolem sebe, teď byl jen on a Kagome, přesto slyšel Kagomin křik jakoby z velké dálky. Cítil, že brzy už to přijde, nevěděl, jak je na tom Kagome, ale to mu bylo v tu chvíli jedno. Démonní instinkt, démonní pud ho hnal kupředu. Funěl jako při maratónu, Kagome už jasně cítila, že Inu Yasha každou chvílí dosáhne vrcholu, ona sama na tom nebyla jinak, avšak k jejímu dosažení vrcholu by musel Inu Yasha vydržet ještě o trochu déle. Prohnul se, zatnul jí drápy do ramen tak, až jí začala téct i krev a hlasitě zhluboka zavyl. Kagome se lekla, ale také jí náhle došlo, že Inu Yashovo vytí můžou slyšet sousedi a mohli by se podivit, co se u ní doma děje. Nedej bůh, mohli by se zeptat paní Higurashi, až se vrátí, co se v domě dělo--- "Inu Yasho!" křikla. Ten už jen dovýjel. "Co?" jakoby se probudil s transu. "Kagome!" lehl si na ní skoro celou vahou a hlasitě oddechoval. "Inu Yasho, co to bylo?" ptala se vážně. "Co co bylo?" zeptal se, jakoby se ještě před chvílí nic nedělo, jakoby právě teď přišel jen tak na návštěvu. "To vytí!" řekla s vystrašeně. "Jo ty myslíš moje vytí… nemohl jsem si to odpustit, neovládl jsem se, musel jsem všem psům v okolí sdělit, co jsem v sobě dusil." Kagome nechápavě pozvedla jedno obočí. "To člověk nikdy nepochopí, nemůže." Mávl rukou. "Hm." Řekl zamračeně. "Inu Yasho, v jednu chvíli---mi přišlo, jakoby jsi byl někde daleko ode mě. Přirovnala bych to k tvé proměně v démona." Řekla neurčitě a zamyšleně. "Kagome, tohle už neřeš, v některých ohledech mě ještě docela neznáš, to si musíš přiznat. Mno a jestli jsem byl moc---bezohledný, tak se omlouvám, ale chci říct, se mnou je to tak trochu něco jiného než s normálním člověkem, někdy si připadám jako rozdvojená osobnost. Člověk ve mně mi většinou radí správnou věc, ale démon ve mně bývá někdy silnější a doslova ho překřičí. Pak někdy dělám věci, které bych normálně udělat nechtěl."Řekl sklesle. "Inu Yasho, ať už je to s tebou jiné než s normálním člověkem nebo ne je mi to úplně jedno, já jsem ráda, že poprvé to bylo s tebou. Já nikoho jiného nechci." Řekla rozhodně. Inu Yasha nasadil lehký, nejistý úsměv. "Kagome, ze všech lidí na světě mě takového, jaký doopravdy jsem viděla a chápala jen má matka, ty a Kykio." Řekl to poslední slovo opatrně. Kagome přikývla. "Ale Kykio už pro tebe opravdu neznamená tolik co dříve, nebo ano?" zeptala se nejistě. "Znamená pro mě mnohem míň než dřív, ale není mi úplně ukradená. Kagome, ale chci abys věděla, že teď jsi na prvním místě ty." A potom si usnuli v náručí.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

caw

(tsume, 21. 4. 2008 17:21)

waw.....to je megafasa...dnes som to citala chalanom v skole a oni sa na tom dobre ze nevzrusili....je to fakt zaujimave ale trosku velmi do detailu.......