1.kapitola Jdem hrát
28. 12. 2006
1.kapitola Jdem hrát
„Já ti nevím, pořád si myslím, že to není dobrý nápad.“ Říkala váhavě Keiko Botan. Botan se na ní otočila. „Keiko, copak to nechápeš? Bude to sranda! Bude to perfektní! Opravdu!“ řvala nadšeně. „Ale že musíme hrát zrovna flašku, není to trochu úchylná hra?“ nedala pokoj Keiko. Botan jí chytla za ramena. „Není, budeme hrát tu mírnější verzi, copak si dokážeš představit takovýho Hieiho, jak dělá striptýz? Ne, bude to dobrý, srandy kopec uvidíš.“ Pozvedla Botan prst a mrkla na Keiko jedním okem. Keiko však jejím slovům moc nevěřila. Botan rozhodně zazvonila u dveří Kuramova domu. Otevřel Yusuke. „Holky! To je dost že jdete, všichni už jsou tady.“ Byl hodně vysmátý a Keiko na něj nedůvěřivě pohlédla. „Yusuke, že tys něco měl? Nějaký alkohol?“ ptala se důrazně. Yusuke jakoby nic, vzal Keiko kolem pasu a rozesmál se. „Ale ne moc, jen trošku.“ Ukázal mezi palcem a ukazovákem neurčitě množství. Keiko se zamračila. Botan ji poplácala po rameni. „Pojďte dál.“ Zval je Yusuke načež hlasitě škytl. Keiko se pořád dívala tak zle, ale jakmile vstoupila dovnitř, tvář se jí rozjasnila. Všude bylo plno květin, cítila se jako v pralese. Šli s Botan a Yusukem dál do domu, ocitly se v prostorné obývací místnosti. „Vítám vás.“ Zvedl se okamžitě Kurama z křesla. „Kam že to jeli tvá rodiče?“ ptala se okamžitě Botan. „Neboj, vrátí se nejdřív za týden, jeli k mý tetě, ta je tam jak se patří zdrží-ostatně jako vždy.“ Usmál se upřímně Kurama. Kuramu měli všichni rádi, byl neuvěřitelně milý a obzvlášť Botan nenechal chladno, bohužel, Kurama o Botan zřejmě nejevil přílišný zájem. „Dejte si co chcete, je to tu na to, aby se to zkonzumovalo ne?“ postrčil je Kurama k prostřenému stolu.„Kde je Hiei?“ ptala se náhle Botan, když ohnivého youkaie neviděla nikde v mítnosti. „Eh, támhle.“ Řekl Kurama a ukázal z okna. Hned před oknem rostl velký strom. Na jedné větvi v úrovni okna si hověl Hiei, jak to měl ve zvyku. „Já se ho lekla, teda, on nebude s náma hrát?“ ptala se Botan zklamaně. „Ale bude, já ho přesvědčím.“ Uchechtl se Kurama. Botan přikývla, ale bála se, že Hieiho nepřesvědčí, popravdě se těšila nejvíc na to, že uvidí Hieiho jak s nimi hraje flašku, to se nevidí každý den. Usmála se. „Botan, jak se vůbec hraje ta flaška?“ ptala se nesměle Yukina. „No, až tady budeme všichni, tak vám to vysvětlím.“ Zadívala se významně na Kuramu a očima hodila po Hieim. Kurama přikývl, přešel k oknu a otevřel. „Hiei, pojď, Botan nám právě jde vysvětlit pravidla.“ Zavolal na Hieiho přátelsky. Odezvou mu byl velice nepěkný Hieiho pohled a klasické: „Chm.“ Kdyby někdo nevěděl, tak tohle byl Hieiho pohrdlivý zvuk. „Řekl jsem, že žádnou praštěnou hru z vašeho světa hrát nebudu!“ kysele se zakřenil. „Tvoje minus! Přijdeš o zábavu.“ Řekl Kurama a rázně zavřel okno. Botan se starostlivě dívala na Kuramu. „Takže Hiei hrát nebude?“ posmutněla. Kuramovi se zablýsklo v očích a nasadil záludný úsměv, tak, aby ho Hiei neviděl. „Ale neboj, on přileze.“ Botan kývla a dala se do vysvětlování. „Takže základem je….flaška.“ významně vytáhla prázdnou pel láhev. Kuwabara nasadil nechápavý výraz. „Cože?“ zeptal se a nasadil jeden ze svých vyhlášených nechápavých ksichtů. „Hned to vysvětlím!“ křikla netrpělivě Botan, vzápětí se objevila Shizuru s cigárem v ruce a praštila svého bratra po hlavě. „Jsi fakt idiot Kazumo!“ po té se posadila vedle Yusukeho. „Někdo začne, otočí lahví a na kom se zastaví víčkem, tomu může ten co točil dát nějaký úkol nebo otázku.“ Botan se záludně zašklebila. „A když nebude chtít daný úkol splnit, dá fant-kousek oblečení, nebo cokoliv, co má na sobě, za chvíli může někdo skončit pořádně holej…“ zasmála se chladně jako záporáci ve filmech. Kuramovi zaškubalo obočí, Kuwabara čuměl jako kdyby nic nechápal, Keiko si zděšením přikryla rukou pusu, Shizuru si zapálila další cigáro, Hiei ztuhl ve dveřích, Yukina omdlela, všechny je probralo z ticha Yusukeho nadšené zavýsknutí. „Tak to je hra podle mýho gusta!!!!“ zaječel, všechny pohledy se stočily k němu. „Co je? No nemám pravdu?“ ptal se a úsměv mu pohasínal. „Samozřejmě že máš!“ objala ho jednou rukou Botan a natáhla ruku s dvěma prsty zvednutými. Kurama zatleskal. „Já s tou hrou souhlasím.“ Zašklebil se. „Já taky! ŠKYT!“ na to Yusuke. „Já snad ani nemusím říkat, že chci hrát.“ Přistoupila Botan ke Kuramovi a Yusukemu. „Urameshi!!! Že jsem si to neuvědomil dřív!“ a nadšeně se k nim přidal i Kuwabara. Shizuru típla cigáro a přešla k nim. „No-když už jsem tady, tak co bych se nepřidala, aspoň nějaká zábava.“ „Keiko, jestli nebudeš hrát, tak se s tebou rozejdu!“ zařval Yusuke hlasitě, načež Keiko se slzami na krajíčku k nim přešla. „Yukino…“ řekl chladně Kuwabara a Yukina poslušně přiklusala. Pohledy všech teď stanuly na Hieim. Hiei jen něco zavrčel a chtěl odejít. „Ale ale, Hiei zbabělec!“ prohlásil vítězoslavně Yusuke ukazujíc na Hieiho jako na nějakého viníka. Hiei se vztekle otočil. „Nejsem zbabělec Urameshi!“ na to k nim rázně přišel. Botan se zatočila radostí. „Fajn, takže, můžeme začít!“ sedla si, vedle ní se posadila po pravici Keiko, vedle Keiko si sedl Kuwabara, vedle Kuwabary Kurama, vedle Kuramy Hiei, vedle Hieiho Yukina, vedle Yukiny Shizuru, vedle Shizuru Yusuke, takže Yusuke vlastně seděl po Botanině levici. „Točím první!“ chopila se Botan flašky a zatočila. Lahev se nejdříve roztočila velkuo rychlostí, ale postupně zpomalovala až se zastavila u….. „Hiei!“
To je best
(Tria, 11. 8. 2007 22:30)